Na závodišti K&V opět začíná závodní sezóna a tentokráte je to začátek s plnou parádou, protože na první dubnové dny pro Vás máme připraveny hned dvě soutěže - drezurní soutěž Jarní lehkost a cit Vás prověří v tom, jak zvládnete zajet všem jistě velmi dobře známou úlohu Z2 a western plesaure pro začátečníky s názvem Rozkvetlá přehlídka Vás zase otestuje v základních znalostech této disciplíny a westernu obecně. Tak co, troufnete si na nějakou ze soutěží nebo se příjdete podívat jen jako diváci?

Cesta ke slavnostnímu otevření Závodiště Krása a Vznešenost

9. listopadu 2013 v 13:50 | Ráďa, Vendy a Jára |  Akce
"Vítám Vás u prvního závodu na nově otevřeném závodišti Krása a Vznešenost! Mé jméno je Vendula Myšková a budu Vás provázet dnešním slavnostním otevřením. A samozřejmě, spolu se mnou jsou zde Radek a Jaromír Myškovi, kteří se stanou porotci na této soutěži, kde minimálně dnes budou všichni účastníci zároveň vítězové! Doufám tedy, že se během programu budete bavit a toto se stane zářným začátkem tohoto závodiště! Ovšem nyní již prosím račte k vašim vyhrazeným místům, aby program mohl začít!"

Zaměření: Orientační jízda
Typ: Slohový, testový
Přihlašování: do 20. 11. 2013
Průběh: 20. - 30. 11. 2013
Vyhlášení: 1. 12. 2013

Podmínky pro startovní dvojice:
· Každý jezdec se může účastnit pouze s jedním koněm a každý kůň pouze s jedním jezdcem.
· Pro účast není nutná licence jezdce, jedná se totiž o přátelskou soutěž.
· Věk koně ani jezdce není omezen!
· Jedná se o soutěž jednotlivců.
· Povinnou výbavou jezdce je jezdecká přilba a vhodná jezdecká obuv!

Orientační plán dne
· 11:00 - veterinární kontrola a prezentace koně (venkovní jízdárna)
· 13:00 - technická porada (plán cesty, informace o kontrolních stanovištích)
· 13:30 - 14:20 - start
· 18:00 - vyhlášení výsledků, předávání diplomů

Hodnocení
· Hodnotí se dvě části soutěže
o Slohová část - prezentace koně (sepsání přípravy koně a jeho předvedení)
o Testová část - samotná jízda (test ze základních jezdeckých znalostí)
· Každý jezdec získá diplom, každý kůň stužku za účast!
· Vyhodnocení pořadí bude pouze orientační, nejdůležitější je samotná účast!

Přihlašování
Přihlašování bylo ukončeno. Děkujeme za Vaši účast a přejeme Vám mnoho štěstí v soutěži.

Účastníci
(zeleně jsou označeni ti, kdož odeslali obě části závodu / červeně jsou označeni ti, kdož odeslali pouze test)
Startovní čísla byla vygenerovány generátorem "náhodných" čísel a určují pořadí jak u předvádění, tak ve startu závodu (startuje každá dvojice v jiný čas, jelikož je toto orientační jízda a není tedy možné, aby všichni startovali ve stejnou chvíli; časový rozestup je 5 minut)

Testová část… odeslali všichni, připomínky k textům naleznete ZDE!
Slohová část… někteří texty bohužel neodeslali, ovšem přesto jsem se rozhodla jim účast uznat, ač samozřejmě pouze s body z testové části soutěže. Celkové vyhodnocení naleznete ZDE!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Melissa Melissa | 27. listopadu 2013 v 9:54

Brzo ráno, konkrétně kolem 5:00 jsem vyrazli do stáje. Jako každý den jsem se musela postarat o všechny koně s pomocí stájníku. Blížila se 6 hodina. Pravý čas se začít pomalu chystatna závodiště Krása a Vznešenost. Se Solaris náš další společný výjezd mimo areál Rozalis. Přišla jsem k Solaris do boxu a nasadila jsem jí ohlávku. Odešla jsem z jejího boxu a zavřela za sebou. Šla jsem pro čistící box a pár gumiček na zapletení hřívy. Vše jsem si to vzala ze sedlovny a pomalu jsem kráčela zpátky k jejímu boxu. Otevřela jsem box a z čistícího boxu jsem si do ruky vzala kartáč a hřbílko. Udělala jsem pár kroku k Solaris a pomalinku jsem jí začala čistit. Nejdříve krk, hřbet a zbytek těla z obou stran. Kartáč jsem vrátila zpátky do čistícího boxu a vzala si kopyťák a pořádně vyčistím Solaris kopyta. Pak jsem si vzala krabičku s gumičkama a hřeben. Nejdřív jsem Solaris rozčesala hřívu. Hřebenem jsem si hřívu rozdělila na určitý prameny a gumičkou zagumičkovala. Pak jsem každý ten pramen ohla, zagumičkovala a ještě jednou a znova zagumičkovala, až z toho vznikly tzv. bobky. Zbytek gumiček a hřeben jsem vrátila zpátky do čistícího boxu. Solaris jsem v boxu uvázala k vazáku a šla jsem čistící box odnýst do připravenýho auta s přívesem. Do auta jsem taky odnesla uzdečku, předváděcí vodítko, deku... Když bylo vše naložený v autě, tak jsem šla pro Solaris a naložila jsem jí do přívěsu. Nastoupila bez problému a já jí uvázala. Naložili jsme ještě 3 koně, které taky pojedou snámi na závodiště. Z Rozalis jsem vyrazily v 7:00. Na závodiště jsme dorazli něco před 10:00. Cesta proběhla v pořádku.

Přijeli jsme od hodinu dříve, tak máme větší čas na trochu přípravy. Prezentace měla začínat až v 11:00. Přijeli jsme tedy, zaparkovali na určité místo. Otevřela jsem přívěs a prošla k Solaris. Odvázala jsem jí a pomalinku ji vyváděla ven. Vyvedla jsem jí, uvázala jí a pomohla jsem holkama. Všechny koně byli venku z přívěsu. Z auta jsem vytáhla deku a dala jí na Solaris. Odvázala jsem Solaris od uvazáku a šli jsme si trochu projít závodiště, aby se Solaris trochu rozkoukala. Když je v cizím prostředí je trochu nervozní a projití areálu jí trochu uklidňuje. Prošli jsme si to kolem jízdárny a kryté haly. Podívala jsem se na hodinky a bylo už 10:30, tak jsem se pomalinku vrátili k autu. U auta jsem znova Solaris uvázala. Z auta jsem si vyndala uzdečku a předváděcí vodítko. Solaris jsem odepnula ohlávku a nasadila uzdčku bez otěží. Připla jsem na udidlo předváděcí vodítko a ještě jsem Solaris trochu vyčistila, aby byla perfektní. :) Krásně jsme to stihly a ještě nám zbylo pár minut, tak jsme si trénovali postoj.

PREZENTACE - Než mohla začít prezentace, museli se koně podrobit veterinární kontrole. I Solaris musela. Šli jsme tedy před veterinární kontrolu. Veterináři prohlídli Solaris a bylo vše v pořádku, tak jsme se mohli chystanat na prezentaci. Prezentaci předvedli všichni a teď rozhodčí hlásí ''Další dvojice a zároveň předposlední s číselm 9 je Melissa Swift s koněm Solaris Favorinna z VJK Rozalis''. Šli jsme se Solaris do jízdárny. Před porotou jsme zastavili. Udělala jsem krok před Solaris a srovnala jsem Solaris postoj tak aby porotci viděli všechny kopyta. Začala jsem porotě představovat Solaris. ''Solaris Favorinna je klisna plemene KWPN, narozena roku 2010. Majitelem koně je stáj Now or Never. Rozalis konkrétně tedy já jí mám v pronájmu a spolu reprezentujeme Rozalis''. Teď něco o sobě ''Jmenuji se Melissa Swift a reprezentuji klub Rozalis''. Po představení jsem udělala krok zpátky vedle Solaris. Šli jsme krokem k určitému bodu, pak jsem Solaris rozklusala a klusali jsme znova k určitému bodu co určila porota. Poté nám proto řekla že můžeme jít, tak jsem Solaris vzala do kroku a krokem odcházíme z jízdárny ven.

Po prezentaci jsem Solaris sundala uzdečku a dala jí místo toho ohlávku. Připnula jsem k ní i normální vodítko a na záda jsem jí dala deku a na nohy bandáže. Nechala jsem jí aby si trochu zakousla do sena a napila vody. Pak jsme se šli trochu projít kolem hlavní budovy, výběhů a kolem jízdárny jsem se vrátili zpátky. Teď už jsme jen čekali na samostatný závod a vyhlášené výsledků.

2 Nadvandy+Valhalla Nadvandy+Valhalla | 29. listopadu 2013 v 21:29

„tak fajn, můžeme!“ zacvakla jsem pojistku na rampě od vozíku, který byl zapřažen za terénním džípem. Popoběhla jsem k předním dveřím auta, naskočil dovnitř a zabouchla dveře. „připoutej se.“ Připomněla mi Niora, když už jsem se natahovala po bezpečnostním pásu. Vyjížděli jsme právě na cestu na závodiště Krása a Vznešenost, které mělo dnes slavnostní otevření a pořádalo úvodní orientační závod. „těšíš se?“ ptala se niora, zatímco vyjížděla z Floresty a najížděla na silnici vedoucí do města. „strašně. Už dlouho jsme s Val nikam nevyrazili.“ Vzpomínala jsem na poslední závody, kde jsme slavili úspěch. „no, moc závodů se teď nekonalo, to máš pravdu, ale zase sis užila hlavní roli jakožto liška na hubertu.“ Mrkla na mě nia a dál se věnovala řízení. Vzpomněla jsem si na Hon, opravdu jsem si ho velmi užila. Hlavně proto, že jsem byla ústřední osobou :D Cesta nám ubíhala celkem rychle, jakmile jsme najeli na dálnici, svištěli jsme si nejvyšší povolenou rychlostí pro přepravníky a brzy jsme již sjížděli do malé vesničky, na jejímž okraji se nacházel nádherný zbrusu nový areál závodiště. Již se sem začaly sjíždět první závodníci, mezi kterými nechyběly ani Floresťanky, které se nedaly přehlédnout. Naše vypíglované reprezentační sady prostě jasně dávaly najevo, kam patříme. „Tak si zajdi do kanceláře pro potřebné věci, já zatím zaparkuju k ostatním.“ Vybídla mě niora. Vystoupila jsem proto z auta a vydala se ke kanceláři, která byla moc pěkně označená a já tak nemusela bloudit jako na jiných akcích. „Nadvandy z Floresty.“ Nahlásila jsem se příjemně vypadající paní, která s úsměvem převzala průkaz koně, zkontrolovala údaje a pak mi ho vrátila společně s bílou páskou se startovním číslem 5, které mi bylo přiděleno. „užijte si závod.“ Popřála mi a už přebírala další papíry. Podívala jsem se na velkou tabuli, kde byl napsán dnešní program. V jedenáct hodin musím být na veterinární přejímce, což znamená, že mám čtyřicet minut času. Vrátila jsem se k přepravníku, sklopila rampu a vlezla k Valhalle. Kobylka spokojeně uždibovala seno ze sítě a koukala ven otevřenými předními dvířky do sedlovny. „nojo, ty jsi zvědavka.“ Drbala jsem ji na temeni hlavy, kde to má opravdu ráda. vylezla jsem a z auta vytáhla tašku se svými věcmi. Zdálo se, že času je relativně dost, ale pak to začne nabírat na obrátkách a já nerada chodím pozdě. Obula jsem si proto své vysoké jezdecké boty a na krk natáhla fleesový tunel, abych nenastydla. Vzala jsem uzdečku, rozepnula podhrdelník a uvolnila otěže. V přepravníku jsem pak Val sundala ohlávku a vložila jí do huby udidlo, načež jsem nátylník přetáhla přes uši, srovnala kštici a pozapínala řemínky. „můžeme vystupovat.“ Zahlásila jsem dozadu, kde mi kdosi odstranil bezpečnostní závoru Val za zadkem, takže jsem jí mohla začít couvat ven z přepravníku. Kobylka se zvědavě rozhlížela a začínala se zajímat o okolní svět. Stáhla jsem z ní odporovací deku i přepravní kamaše a ještě jednou ji přejela tvrdým kartáčem, abych z ní setřela nachytaný prach. Na nohy jsem jí dala červené kamaše s hnědým polstrováním. Val byla nablýskaná, hřívu měla spletenou do bobánků a u kořene ocasu zapletený francouzský cop, ale jen kousek. „trošku se projdeme, abych ji rozhýbala.“ Dala jsem vědět Nioře, která si povídala se svými známými, jenž sem přivezli své tréninkové svěřence. „nežer.“ Odtrhla jsem Val od posledních zbytečků trávy, které vykukovaly za hrazením parkoviště. vzala jsem ji k venkovní jízdárně, kde se již začínali připravovat rozhodčí, co budou kontrolovat zdravotní stav koní. Procházela jsem se s Val kolem hrazení jízdárny a trošku si s ní i zaklusala, aby pak nebyla překvapená, co po ní chci a mohla reagovat rychleji. „dámy a pánové, veterinární prohlídka právě začíná. Dostavte se prosím ve stanoveném pořadí na venkovní kolbiště.“ Ozval se jasný hlas z amplionů blízko nás, až jsme se s Val lekli. Postupně se prostřídali první jezdci, kteří předvedli své koně. Já jsem byla pátá. Upravila jsem si otěže v ruce tak, abych měla jednotlivé otěže mezi prostředníčkem a ukazováčkem a pak už jsem vešla spořádaně na jízdárnu. Rozhodčí nás pečlivě sledovali. Val šla klidně vedle mě, i když ušiska měla nastražená. Hlavu měla v úrovni mého ramene, nepředbíhala, ani se neloudala za mnou. však jsme to také pilně trénovali. Došli jsme svižným krokem až před rozhodčí, kde jsem se zastavila, stoupla si čelem k Val a každou otěž vzala do jedné ruky. „Dobrý den, jmenuji se Nadvandy, moje kobylka Valhalla a reprezentujeme Jezdeckou Akademii Floresta.“ Představila jsem se rozhodčím a nechala je si Val prohlédnout. Jakmile spokojeně přikývli a něco si poznamenali do záznamů vrátila jsem se opět na své místo vlevo od Val, otěže přendala do pravé ruky a rozešla se krokem. Červenými praporky bylo vyznačeno místo, odkud se mělo začít klusat. Jakmile jsem proto překročila tuto hranici mlaskla jsem a pobídla Val do klusu jemným potáhnutím za otěže, také jsem přidala slovní „klus“ Val je citlivá na slovní pomůcky, proto se dala do klusu a já se rozeběhla. Společně jsme pak klusali kus rovně, oběhli oranžový kužel a doklusali opět zpátky k hranici červených praporků. Svižným krokem jsme pak šli směrem k východu, po cestě jsem ještě kývnutím pozdravila rozhodčí :) Jakmile byla veterinární kontrola hotová vrátila jsem se k přepravníku a zavedla Val dovnitř. měla jsem teď chvilku čas přesunout se před kancelář, kde proběhne seznamovací schůzka s trasou a přesnými pravidly závodu. Dala jsem si proto malou svačinku, protože pak už na to nebude čas a já potřebuji pravidelný režim, jinak mi děsně kručí v břiše :D ostatní holky se také posilnily, však bylo taky pravé poledne. Když bylo asi deset minut před jednou hodinou, vydaly jsme se ke kanceláři. Postavily jsme se ke stěně a za chviličku už začaly organizátoři upřesňovat pravidla závodu, kudy trasa vede a čeho se máme držet a co jsou to kontrolní stanoviště a co můžeme na nich očekávat. „nuže, běžte se připravit a očekávejte signál k připravení na start.“ Vyzval nás pan Myška starší a my jsme se rozešli ke svým přepravníkům. Opět jsem Val vyvedla ven a začala ji strojit. Nejprve jsem na ni položila podsedlovou dečku s gelovou podložkou, potom enduranční sedlo s pětibodovým poprsákem a terénními třmeny. Byla to kombinace z několika sad, které jsem kdy získala, ale tak proč ne, je to pohodlné? JE! Nazula jsem Val také botičky, protože terén je neznámý a vždy je lepší je mít zbytečně než je nemít vůbec. Také jsem přes ní přehodila bederku. Sobě jsem pak nasadila helmu, navlékla rukavice a do ruky vzala jezdecký bičík. Před samotným startem jsem si Val ještě rozehřála na pracovišti ve všech chodech a provedla nějaké stranové prvky. Niora byla tak hodná a vzala nám bederku zpět do auta. Pak se již ozval gong ohlašující povinnost dostavit se na start závodu, odkud byli v pětiminutových intervalech vypouštěni jezdci na trať závodu.

3 Clair Clair | 30. listopadu 2013 v 17:52

Florestovský konibus zastavil a já se usmála na Joanii."těšíš se?" zeptala jsem se jí a ona přikývla. "Docela jo, ale trochu se bojím" s tím jsem musela souhlasit. "Holky, nebojte, to bude fajn, je to hobby závod, takže se nemusíte ničeho bát a vlastně to ani není závod, ale něco na způsob orientační jízdy" řekl nám Tom. Konibus, ve kterém jela Bloodye, Eliz a Nadvandy již stál na parkovišti. "Tak, vystupujte holky a běžte se postarat o klisny" řekl Tom, jakmile zastavil a zaparkoval konibus. Vystoupila jsem a za mnou i Joanie. Společně jsme otevřely rampu, po které jsme vyšly až nahoru ke klisnám. "Ahoj holky, jaká byla cesta?" zeptala jsem se jich a pohladila jsem Pomněnku. "Holky, tak se tady o ně postarejte a já zajdu dozařizovat poslední věci a pak vám řeknu, kdy jedete" usmál se a my jsme přikývly. Já jsem donesla tašky s čištěním a pustily jsme se do práce. Nejdříve jsem vzala hřbílko, kterým jsem začala Pomněnce čistit krouživými pohyby její krásný a hnědě zbarvený krk. Postupovala jsem dál a dál a skončila jsem u zádi. Pak jsem hnědku obešla a vyčistila jsem jí i druhou stranu. "Tak, už jsi čistější" pošeptala jsem mé milované hnědce a pohladila jsem ji. Vzala jsem měkký kartáč, kterým jsem začala Pomněnku čistit krouživými pohyby po směru růstu srsti kousek u hlavy. Při čištění jsem si povídala s Joanií, která čistila Bouři, na které bylo vidět, že je trošku nervózní, ale nebyla taková, jako když jsem přišla na Florestu. Pomněnku jsem čistila s úsměvem na rtech, jelikož péči o mou milovanou klisnu jsem si vždy užívala. Pom stála klidně a nedělala mi žádné problémy, ale to ona nikdy. Jakmile jsem ji dočistila měkkým kartáčem, tak jsem vzala houbu, kterou jsem jí vymyla ospalky z očí a pak jsem vzala hřeben, kterým jsem jí rozčesala ocas a následovně i hřívu, kterou jsem jí zapletla do copánků, které jsem jí pletla i na Huberta. Copánky jsem měla hotové po docela dlouhé době. Joanie zatím udělala Bouři bobánky. "Holky, jak jste na tom?" zaslechly jsme hlas Toma a proto jsme se otočily. "Ještě kopyta vyčistíme a jsme hotové"oznámila jsem mu a on přikývl. "Tak jo, v jedenáct hodin je veterinární prohlídka a prezentace koně. V jednu hodinu odpoledne bude technická porada, kde se probere plán trasy a tak a o půl druhé se vyráží. První jede Bloodye, po pěti minutách vyrážíš ty, Joanie, po dalších pěti minutách vyráží jedna dívka z Rozalisu a pak vyrážíš ty Clair  a pak jedou zase jiní. No a v šest hodin večer je vyhlášení" chvilku jsme Toma pozorovaly a pak jsme přikývly. Vzala jsem kopytní háček, kterým jsem Pomněnce vybrala z kopyt všechny nečistoty. Počkaly jsme do jedenácti, kdy naše koně prohlédli a na venkovní jízdárně jsme začali předvádět koníky porotě, samozřejmostí bylo, že jsme je předváděli postupně. Na mě řada přišla docela brzy.
Pomněnku jsem vedla po levé straně a v obou rukách jsem držela otěže. Šla jsem vzpříma a rozhodně vedle předních nohou Pomněnky ve stejném nohosledu. Pomněnka se necourala ani nespěchala. Uši měla vztyčené a bylo na ní poznat, že je trochu nervózní. Nedivila jsem se tomu a tak jsem na ni tiše mluvila, dokud se neuvolnila. Pak jsem zastavila před porotou a přešla jsem přímo před hlavu Pomněnky. Otěže jsem držela mezi palci a ukazováčky po stranách huby mé milované hnědé klisny. Nyní jsem musela Pom nastrkat do požadovaného postoje. Rozhodla jsem se pro přešlapování sem a tam. Po chvilce měla dvě protější nožky blíž k sobě a druhé protější nožky od sebe byly zase dál. Usmála jsem se a nahlas jsem spustila. "Dobrý den, toto je kůň Pomněnky, stáj Floresta, předvádí Clair se startovacím číslem čtyři" Z mého hlasu čišela sebejistota, věděla jsem, že to tak má být. "Krokem vchod" zaslechla jsem porotu. Byla mi trochu zima a proto jsem byla ráda, že jsem se mohla i s Pom projít. Zamířila jsem ke květináči, který zde byl připravený na tuto příležitost. Květináč jsem s Pom obešla a pak porotci zaveleli "Klusem vchod". S Pomněnkou jsem v tempu naklusala a klusala jsem s ní asi třicet metrů, když jsem zaslechla povel pro zpomalení a odchod. V tu chvíli mě zamrzelo, že se koně nepředvádějí i ve cvalu, ale následovně mi došlo, že bych s Pomněnkou ve cvalu moc dlouhou dobu nevydržela. Přešla jsem do pomalé chůze a Pomněnka přešla do kroku a já s hnědkou jsme odešly.
Došly jsme ke konibusu, kde jsem Pomněnce sundala uzdečku a chvilku jsem se s ní mazlila.  
Joanie právě opečovávala Bouři, když jsem s Pomněnkou došla ke konibusu. "Kde je Tom?" zeptala jsem se a objala jsem Pomněnku. "Někam šel, ale řekl mi, že se za chvilku vrátí" pokrčila Joanie rameny a v tu chvíli se objevil Tom. "Holky, běžte na technickou poradu, probírá se tam plán cesty" řekl udýchaně Tom a tak jsme uvázaly klisny a vyrazily jsme. Naštěstí jsme technickou poradu stihly a já osobně jsem si všechno zapamatovala. Plán cesty i informace o kontrolních stanovištích jsem si zapsala do mozku, nic jsem nechtěla zapomenout. Když nás konečně propustily, musely jsme jít s Joanií chystat naše miláčky. Joanie vyrážela po Bloodye, takže jsem jí trošku pomohla a vytáhla jsem jí sedlo, když dávala Bouři chrániče a botičky a pak jsem si vytáhla svoje vybavení, které bylo umístěné na stojanu. Nejdříve jsem Pomněnce dala chrániče a botičky a poté podsedlovku, gelovku a sedlo. Jako poslední jsem jí dala uzdečku a vyvedla jsem ji ven. Zahlédla jsem psa, který vypadal velmi pěkně. Tipla jsem, že je to australský ovčák. Zaslechla jsem, jak na ni jedna žena, či dáma volá Beruško. V slečně jsem okamžitě poznala jednu Vendulu Myškovou, která byla jedna majitelka tohoto závodiště. Na startu byla již připravená Joanie, která asi po dvou sekundách vyrazila. Fandila jsem jí, přeci jen, byla to moje asi nejlepší kamarádka na Florestě. Pozorovala jsem ji do doby, než mi zmizela z dohledu. Na startu byla připravená nějaká dívka z Rozalisu. Jakmile dívka vyjela, připravila jsem se na start já. Ve tři čtvrtě na dvě jsem vyrazila já s úsměvem na tváři. Jízdu jsem si chtěla moc užít a vůbec mi nezáleželo na tom, kolikátá budu.

4 Eliz Eliz | 30. listopadu 2013 v 19:02

Před příjezdem -
Vyvedla jsem Gentlemana z boxu a šly jsme k mycímu boxu, kde jsme ho umyla.. Hezky srst, šampń a kondicionér – hříva a ocas.. :) Pak jsem musela počkat až uschne..
Gentleman už uschl po umytí srsti a žíní a tak jsme ho jen lehce přejela kartáčem. Rozhodla jsem se, že nebudu zaplétat hřívu ani ocas. Přišlo mi to zbytečné na „teréní“ závody. Nějaké to upravení ale nutné bylo. Když jsem u toho byla zastřihla jsem mu patky.. :)  Pak jsem mu šla trochu protrhat hřívu.. Vzala jsem pramen, jednou ho natáhnu a druhou pročísnu krátké žíně u kořínku hřebenem. Pak jsem ho škubnutím vytáhla ty nejdelší žíně. Udělala jsem to několikrát až hříva dobře a hezky ležela. :) Usmála jsem se a když už nás niora scháněla, dala jsme Gentymu cestovní kamaše aby se neudeřil o stěny přepravního boxu. Také bandáž na ocase – před odíráním o zadní dveře vozu. Koukla jsem jestli má všechno. Vyčištěný je, hříva krásná, ocas v pořádku.. kopyta naolejovaná a patky zastřihlé.. Myslím že jsem na nic nezapomněla. Všechno jsem dala d přepravníku a došla jsem se na pokoj převléct..  Na postel jsme si dala věci a převlékla jsem se do závodního. :) Pak jsme šla gentlemana zavést do přepravníku..Šla jsem v klidu. Gentleman neměl s nastupováním moc problému. Po nastoupení dostal ňamku a pak jsem ho uvázala. Gentleman hezky stál já jsme požádala Niu ať zavře dveře a vystoupila jsem. :) Sedla jsem si dopředu k holkám a pomalu jsme se rozjely do KaV.. :)
Na místě -  
„Jsme tu“ vybídl nás řidič a vyskočila jsem ven z auta. Stáj vypadala nádherně. Řekla jsem si, že nebudu zahálet a hned půjdu Gentlemana připravit. Ve stáji jsem ho jen vyčistila, takže máme hodně práce. Když se otevřel přepravník vyvedly jsme koně ven. Poté k nám přišla slečna, která se nám představila jako Vendula Myšková. Ukázala nám, kde budeme moci koně připravit a kde se poté sejdeme. Když jsem Gentlemana přivázala koukla jsme po ostatních. Už měly v rukou hřbílka a čistily. Pustila jsme se do čištění tedy také.
„Kamaráde..“ Řekla jsem po zafunění a usmála jsem se, v ruce držela hřbílko. Začala jsem krouživými pohyby Gentlemana čistit.. Nebyl ani tolik špinavý. Ale i tak, přečištění není od věci.  Dál jsem vzala jen kopy´ták.. při čištění jsme okem koukala vedle na ostatní.. Viděla jsem tu hodně známých i neznámých tváří.. Vyčistila jsem mu první přední a potom zadní kopyta.. Při celém čištění jsem na něj někdy mluvila a snažila se ho celého vyčistit do naprosté čistoty. Když jsem měla hotové kopyta tak jsem si vzala tvrdý kartáč a tím jsem přejela nohy Gentlemana..  Oklepala jsem o sebe oba kartáče a vzala si místo tvrdého měkký kartáč a přejela jím celého koně.  Usmála jsem se a vše uklidila do boxu na čištění a odnesla ho do přepravníku.. Když jsem se vrátila k Gentlemanovi tak jsem koukla kolik je hodin.. Máme ještě čas.  Rozhodla jsem se ale Gentlemana vzít trochu na ruku projít. Přece jenom, jsou to naše první závody a je to hřebec. Trochu jsme měla strach z toho co se v lese bude dít.. Ale uvidíme. Dneska jsme dokončily týden Respektu, takže si myslím, že nebude problém až tak velký, jaký by byl kdybych na něm jela třeba prvně do terénu. :) Dostal Deku, po čištění, protože bylo ošklivo… A prošly jsme se. Šly jsme okolo velké oranžové budovy a i okolo jízdárny a haly.. Šly jsme ještě dál… Když jsme si prošly nádherný nový areál a vrátily se k boxu. Jezdci se pomalu scházely na velké prostranství… Začala jsme Gentlemana připravovat… Vzala jsem si uzdečku a ujistila se že je podhrdelník a nánosník rozepnutý..
„tak pojď.. :)“ Usmála jsem se. Sundala jsem mu ohlávku a otěže jsem přetáhla Gentymu přes hlavu. :) Pravou rukou jsem podržela horní část udečky a levou jsem vsunula Gentymu udidlo do huby. Pak jsem mu přes uši přetáhla nátylník a vytáhla jeho úžasnou čupřinu. :D dala jsem jí přes čelenku. Zapla jsem podhrdelník s nánosníkem. Potom jsem jen zkontrolovala jednotlivé řemeny a potom mu dala pusu na čumáček. Vzala jsem dečku se sedlem a postupně dala nad kohoutek a sjela do správné polohy. Dál jsemjen trochu posunula dečku aby ležela hladce pod velkými bočnicemi. Potom jsme jen zapla podbřišník a pochválila Gentyho za klidné stání. Já jsem byla převlečená do jezdeckého a jen jsem si poklepala na helmu. A pak už jsem se jen  vydala se za ostatními..  Už se jen rozeznělo v mikrofonu krátké uvítání.
"Vítám Vás u prvního závodu na nově otevřeném závodišti Krása a Vznešenost! Mé jméno je Vendula Myšková a budu Vás provázet dnešním slavnostním otevřením. A samozřejmě, spolu se mnou jsou zde Radek a Jaromír Myškovi“ V tu chvíly kývli hlavou na přivítání a Vendula pokračovala..
„Kteří se stanou porotci na této soutěži, kde minimálně dnes budou všichni účastníci zároveň vítězové! Doufám tedy, že se během programu budete bavit a toto se stane zářným začátkem tohoto závodiště! Ovšem nyní již prosím račte k vašim vyhrazeným místům, aby program mohl začít!" Po domluvení jsme se všichni vydaly k 1. Části, které jsem se i trochu bála. Když jsem přišla nařadu já, s číslem 6, které jsem měla připlé na levém rukávu tak ze mě najednou jakási „tréma“ zešla. Šla jsem po levé straně Gentyho a otěže držela v rukou. Pravá ruka kousek pod hubou koně, otěže mezi ukazováčkem a malíčkem. Když jsme šly, mluvila jsem na Gentlemana potichu a v klidu. Před porotou jsme se zastavila. Uklidnila gentlemana. A když v klidu stál řekla jsem
"Dobrý den, toto je kůň Gentleman. Stáj – Virtuální jezdecká akademie Floresta, předvádí Eliz, se startovním číslem 6.“ Když a mě porota kývla tak jsem zamlaskala a pomalu jsem se vydaly dopředu. Když jsme se pomalu otočily a vracely klusem Porota se trochu pousmála a něco si napsala. Když jsme se vrátily k ostatním šla nějaká moje „soupeřka“ S nádherným koněm. Já jsem se ale vydala zpět, kde nás čekala rychlá veterinární přejímka.
Po zkontrolování jsme se vydaly zpět k místu, kde jsem měla věci. Do-připravila jsem Gentlemana a vydaly jsme se ke startovnímu místu. Gentleman byl sice trochu rozrušený z okolního denní, ale to se po chvíli změnilo. :) Když si nás zavolaly tak jsem mu dotáhla postoje a vyhoupla se do sedla. Mohly jsme vyrazit.. :)
Doufám že nebude vadit, že jsem to ještě trochu poupravila.. :)

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama